Jako obvykle, výstup na Kulivou horu po zelené nám pěkně zatopil, ale jak jsem se zmiňovala už na začátku, teplo bylo i když jsem šli po rovince, protože jarní sluníčko pálilo o sto šest, skoro jako by nám v jednom dnu chtělo vynahradit celou dlouhou letošní zimu. Před první kontrolou jsme si po výšlapu udělali první přestávku a pak jsme pokračovali po červené do Vonoklas.

  Na druhé kontrole jsme dostali razítko prasátka a na další cestu jsme se posilnili nanukem. Hezké počasí vylákalo ven spoustu výletníků, takže na cestě se utvořil skoro nepřetržitý zástup. V Mořince před oběma stánky s občerstvením stály dlouhé fronty, ale podařilo se nám urvat nějaký ten párek nebo hranolky. Po obědě se zatáhlo a chvíli i mírně pršelo, ale hned jakmile jsme se vydali na další cestu, opět se nám ukázalo sluníčko.

Cestou plnou loňského suchého listí jsme sešli ke Karlštejnu, po chvíli experimentování se nám povedlo vyfotit i společnou fotku a jako obvykle jsme zakončili návštěvu Karlštejna v cukrárně. U nádraží v cíli pochodu jsme dostali diplomy a nechybělo malé občerstvení. Ve čtyři hodiny jsme už příjemně unavení po patnáctikilometrovém pochodu uháněli vlakem zpět do Prahy.

Lendulka