26. ledna 2002 |
|
Letos, přestože v prosinci a začátkem ledna panovaly tuhé mrazy, se bruslení na Hostivařské přehradě nemohlo konat. Díky na leden neobvykle vysokým teplotám (kolem +8°C) led, který ještě v půlce ledna sliboval perfektní podmínky pro bruslení, roztál. Padly sice návrhy na koupání, případně potápění, ale pro nedostatek příslušného vybavení nebo snad pro nedostatek dobrovolníků jsme zvolili suchou variantu - procházkou kolem přehrady dojít z Hostivaře do Průhonic. Absolvovali jsme tak další etapu našeho poznávání pražských lesů.
Sešli jsme se v 10:30 na hrázi a cestou podél nádrže jsme se vydali podle cykloznaček. Hned na první jsme zjistili, že Průhonice jsou vzdálené 10 km a Petrovice 2 km. Dali jsme hlasovat, kdo je pro. Přestože nikdo kromě pár zasvěcenců nevěděl, o co se hlasuje, skoro všichni byli pro. Tímto hlasováním jsme rozhodli, že náš cíl budou Petrovice a nikoli Průhonice. 
Asi za dvě hodiny jsme došli do Petrovic. Protože byl čas oběda, rozhodli jsme se zkusit štěstí a najít v Petrovicích podnik, kde bychom mohli něco polknout. Ukazatel nás navedl na cukrárnu, ale přestože měla být v sobotu otevřená, bylo zavřeno. Nezbývalo nám než sníst pár skvělých Vlaďčiných baget a vydat se zpět ku Praze. Na Hájích jsme se rozloučili se všemi třemi Bezpalci (Pavel, Verča a Deny), kteří se vraceli do Hostivaře pěšky. My ostatní jsme podle Kájiných instrukcí zamířili do cukrárny u Galaxie. Jirka nás tam bavil svými cestovatelskými zážitky z Austrálie. Když jsme ukojili hlad, přesunuli jsme se do metra, odkud každý zamířil domů. Lendulka |