Náš listopadový výlet jsme pojali jako další část poznávání neznámých zákoutí Prahy. Sešli jsme se na holešovickém nádraží, odkud jsme jeli autobusem 152 až na konečnou do Čimic. Tam se nás ujaly naše
hostitelky - vedoucí oddílu Sov Mladých Ochránců Přírody. Řekly nám spoustu zajímavostí o přírodě a historii Chaber a navrhly několik možných tras na procházku. Dostali jsme dokonce brožurky o Praze 8, kde byly obrázky vzácných rostlin a živočichů, zajímavé povídání a hlavně mapky, které jsme několikrát za cestu použili k naší orientaci. Ukázaly nám také svou klubovnu, již jsme rádi použili po cestě na odpočinek a zahřátí.
Vydali jsme se přes Dolní Chabry do Draháňského údolí. Svítilo sluníčko, ale foukal vítr, takže jsme se docela těšili do uzavřenějšího prostoru údolí, kde nám pak opravdu bylo větší teplo. Po cestě bylo hodně chat a chatek, které byly různě nalepené ve stráních nebo přímo u Draháňského potoka. Protože den dva před víkendem pršelo, bylo na cestě hodně louží a protože teplota byla kolem nuly, louže pokrývala vrstva ledu. Postřehli jsme jednu zajímavost, na kterou jsme byli předem upozorněni: chaty byly od jednoho místa jen po jedné straně
potoka, protože údolím prochází hranice mezi Prahou a Středočeským krajem a na pražské straně stavbu chat nepovolili.
Potok nás dovedl k Vltavě, na jejímž břehu jsme se vyfotili a pak pokračovali proti toku až jsme se dostali zpět do civilizace - do Bohnic. Vyškrábali jsme se na vyhlídku nad řeku, kde jsme posvačili a vykročili dál směrem na Bohnickou léčebnu. Její areál jsme z velké části obešli, ale poslední úsek cesty k autobusu jsme si podstatně zkrátili chůzí přes něj. Celý areál je v podstatě velký park, kam se může chodit na procházky. Na druhé straně jsme zamávali Lendulčině babičce, která bydlí přímo naproti léčebně, nasedli do autobusu, dojeli jsme zpět na konečnou a s velkou chutí jsme přijali pohostinství klubovny MOP v areálu místní školy. Chvilku jsme si odpočali, popovídali s hostitelkou Radkou a po třetí hodině jsme se rozjeli domů.
 Lendulka
|